Dále norma upravuje maximální šířku letokruhů, přítomnost dřeně (je povolena) a tlakové dřevo. Jedná se však o relativně málo časté případy.

Třída S10/C24 je podle nás relativně benevolentní, obvykle dodáváme řezivo kvalitnější – dřevo napadené hnilobou nebo hmyzem automaticky vyřazujeme. Vyšší kvality dosahujeme také vhodným využitím jednotlivých částí stromů: z nejkvalitnější části bez suků (oddenku) řežeme střešní latě, ze středové části vyrábíme stavební hranoly a z horních částí, které mají více suků, vyrábíme pohledově atraktivní palubky.

Pokud si nejste jistí kvalitou řeziva nebo potřebujete poradit, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám pomůžeme a vše vysvětlíme.

Běžné konstrukční řezivo používané ve stavebnictví je označeno třídou S10/C24 podle norem ČSN 73 2824-1 (1) a ČSN EN 1912 (2). U nás se těchto norem striktně držíme, proto pokud si u nás řezivo objednáte, obdržíte jej v této garantované pevnostní třídě.

Připravili jsme pro vás detailní vysvětlení požadavků, které musí konstrukční řezivo třídy S10/C24 splňovat, aby bylo vhodné pro použití v dřevěných nosných konstrukcích z hlediska pevnosti i životnosti. Díky tomu budete schopni sami posoudit kvalitu řeziva, ať už pochází od nás nebo od jiných dodavatelů.

Při návrhu dřevěné konstrukce projektant potřebuje zaručenou minimální pevnost jednotlivých prvků. To je stanoveno normou ČSN EN 338 (3), která třídí řezivo do pevnostních tříd od C14 do C50. Běžně používané konstrukční řezivo odpovídá pevnostní třídě C24 s pevností v ohybu 24 MPa.

Řezivo se však třídí podle vizuálních znaků, tedy podle vad, které lze rozpoznat pouhým pohledem (například suky, trhliny, obliny, apod.). Toto třídění upravuje norma (1), která definuje vizuální třídy S7, S10 a S13. Právě vizuální třída S10 odpovídá pevnostní třídě C24 podle (2). Toto přiřazení je podloženo dlouhodobou zkušeností a empirickými výsledky testování.

Dále je potřeba mít na mysli, že zařazení do skupin S10/C24 se vztahuje na řezivo namáhané na ohyb převážně v poloze na stojato (ve střešní konstrukci např. krokve nebo vaznice) a některým prvkům, jako třeba pozednicím, nějaký suk navíc neuškodí.

Konkrétní kritéria pro zařazení řeziva do vizuální třídy S10 jsou:

Měří se nejmenší viditelný průměr suku (u kruhových suků běžný průměr, u oválných suků a suků na hranách nejmenší měřitelný rozměr). Tento průměr nesmí přesáhnout 2/5 rozměru hranolu. V případě, že je v jednom průřezu více suků, nesčítají se. Norma nerozlišuje mezi srostlými, nesrostlými suky a otvory po sucích. Měří se včetně případné zarostlé kůry.

Trhliny se dělí na trhliny způsobené bleskem, odlupčivé trhliny a výsušné trhliny. Trhliny způsobené bleskem a odlupčivé trhliny nejsou dovoleny. Obrázek níže zobrazuje odlupčivou trhlinu.

Norma popisuje kritérium pro rozsah výsušných trhlin poněkud komplikovaně. Když postup zjednodušíme (s malou ztrátou přesnosti!!), tak lze říci, že v každém z průmětů musí zůstat alespoň ½ průřezu hranolu bez trhlin.
U syrového řeziva se výsušné trhliny nehodnotí, předpokládá se, že se objeví až při vysychání po dodání. Trhliny kratší než 1 m a současně kratší než ¼ délky hranolu se nepočítají. U delších trhlin se hloubka hodnotí tak, jak je naznačeno na následujícím obrázku. Hloubkoměrem tloušťky 0,1mm změříte ve třech bodech hloubku trhliny a tyto tři hloubky zprůměrujete. Průmět této průměrné hloubky do výšky i šířky hranolu nesmí přesáhnout jednu polovinu výšky resp. šířky hranolu.

Obliny musejí být tak malé, aby na každé hraně hranolu zbylo alespoň ¾ bez oblin. V délkových nadměrcích hranolů u nás obliny nehodnotíme.

Zakřivení (zkroucení, podélné nebo příčné zakřivení) se u prvků tříděných za syrova neuvažuje. Každý hranol se samozřejmě při vysychání nějakou měrou zdeformuje, proto doporučujeme vhodné skladování a včasné zpracování, aby se deformace minimalizovaly.

Zamodrání způsobuje houba, která nenanapadá buněčné stěny dřeva a neovlivňuje jeho mechanické vlastnosti. Dřevo zabarvené zamodráním tedy lze bez omezení na konstrukční účely použít. Pokud však potřebujete, aby dřevo bylo pohledové, dejte nám to raději vědět, abychom pro Vás vybrali dříví bez zamodrání.

Dalším běžným projevem dřevokazných hub je pruhovitost, lidově “tvrdá hniloba”. Jedná se o počáteční stádium napadení dřevokaznou houbou. Takto napadené dřevo nemá sníženou pevnost a pakliže bude v suchu (obecně je udávaná vlhkost nižší, než 20%), tak k dalšímu rozvoji napadení dřeva nedojde. Podle (1) sice lze dřevo s tvrdou hnilobou pro konstrukční účely použít, my je ale zákazníkům nedáváme a vyřazujeme je do druhé jakosti, kterou zákazníci využívají zpravidla pro dočasné konstrukce (pažení výkopů, bednicí konstrukce, přepravní bedny, atd.). Pruhovitost je pro laika snadné zaměnit buď s přirozeným zabarvením dřeva, nebo se skvrnami po dešti (obvzláště u impregnovaného řeziva), proto než nad naším dřevem budete lámat hůl, raději zabarvení konzultujte s námi.
Povolenou míru pruhovitosti norma definuje tak, že celkoý součet šířek zabarvených pruhů nesmí být větší, než 2/5 obvodu řeziva, viz. obrázek. Toto kritérium nesmí být překročeno v žádné části hranolu.

Napadení dřevokaznou houbou v pokročilejším stádiu, kdy již pevnost dřeva je ovlivněna, norma pochopitelně zakazuje. Znáte ji jako zhnilé, nebo ztrouchnivělé dřevo a v konstrukčním řezivu nemá co dělat.

Norma povoluje chodbičky do průměru 2 mm. My dřevo s jakýmkoli viditelným poškozením hmyzem vyřazujeme do druhé jakosti. Pokud objevíte poškození hmyzem dodatečně, je to důvod k reklamaci a řezivo vám vyměníme.

Je způsobený například točivým růstem, nebo křivostí kmene. Lokální odklon vláken způsobený suky se neuvažuje. Je vyjádřený v procentech a nesmí překročit 12%.

Uvedené informace vycházejí z požadavků normy (1) a jsou interpretací pro praktické použití. Přesné znění norem je dostupné u ÚNMZ.

(1) ČSN 73 2824-1 Třídění dřeva podle pevnosti - Část 1: Jehličnaté řezivo
(2) ČSN EN 1912 Konstrukční dřevo - Třídy pevnosti - Přiřazení vizálních tříd a dřevin
(3) ČSN EN 338 Konstrukční dřevo - Třídy pevnosti